Hudba patřila k atraktivnímu „vývoznímu artiklu“ českých zemí nejpozději od počátku 18. století. S někdejší a leckdy i současnou popularitou zdejších komponistů však kontrastuje nedostatek utříděných a snadno dostupných informací o tvorbě řady z nich. Absence katalogů děl některých významných skladatelů patří k dluhům české muzikologie a na utřídění kompoziční tvorby čeká i zástup méně známých osobností. Seznamy skladeb, které bývají součástí slovníkových hesel, většinou vycházejí právě z katalogů děl a nemohou je plně nahradit. Tematické katalogy jsou základní pomůckou katalogizátorů hudebních dokumentů zpracovávajících záznamy v knihovnách či v mezinárodní databázi hudebních pramenů RISM, autorů textů o hudbě i samotných hudebníků. Vytváření katalogů děl tak nadále patří k důležitým úkolům hudební vědy a je rovněž přirozenou součástí péče o kulturní dědictví naší země.
Katalogy děl skladatelů vznikají v nejrůznějších podobách, nejedná se jen o samostatně vydané knihy či studie, ale i o disertační či diplomové práce a o elektronické databáze publikované online. Ačkoli v případě komponistů dvacátého století je tomu mnohdy jinak (díla soudobé vážné hudby autorů českého kulturního okruhu eviduje Hudební informační středisko), standardní formou zpracování kompoziční tvorby je tematický katalog skladeb. Obsahuje informačně bohaté a sdělné hudební incipity, tedy notované začátky skladeb, případně jejich částí. Zpracování katalogu děl je náročné, neboť předpokládá evidenci a kritické vyhodnocení všech relevantních pramenů, což je v případě mnohých skladatelských odkazů k určitému datu obtížně realizovatelné. Potíže však často nekončí ani poté, neboť finalizace a samotné vydání tematického katalogu – zejména v tištěné podobě – bývají technicky náročné a finančně nákladné. S rozvojem informačních technologií a publikování na internetu se proměňují i způsoby a možnosti vytváření tematických katalogů.
Základní informaci o tematických katalozích v češtině přináší odpovídající část hesla „Katalog“ Jiřího Fukače ve Slovníku české hudební kultury z roku 1997. V témže roce vyšlo druhé vydání zásadní bibliografie „Thematic Catalogues in Music“, kterou vytvořil Barry S. Brook. Novější tematické katalogy dosud v žádné podobné specializované bibliografii evidovány nejsou. Tato webová stránka, která je informační stránkou projektu „Tematické katalogy českých skladatelů online“ a rozcestníkem k nově vznikajícím katalogům, přináší rovněž bibliografický přehled tematických katalogů českých skladatelů. Jeho cílem je shromažďovat informace o tematických katalozích skladatelů v co nejširším záběru. Jsou v něm obsaženy katalogy nejrůznější úrovně, koncepce a různého stáří, nejedná se tedy o vybrané katalogy přednostně doporučené k použití například při katalogizaci. Česká perspektiva vyjádřená v názvu zahrnuje jak skladatele pocházející z českých zemí a tvořící v cizině, tak skladatele jiných národností působící v českých zemích.